Změny pro fyzické osoby 2017

Sociální a zdravotní pojištění

Kvůli růstu průměrné mzdy výrazněji stoupne také výše minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění OSVČ.

Minimální záloha na sociální pojištění se pro rok 2017 zvyšuje z 1972 korun na 2061 korun, u vedlejší činnosti z 789 na 825 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvyšuje z 1823 na 1906 korun.

Lidé, kteří sami platí zálohy a pojistné, by si měli dát pozor také na změnu bankovních účtů u zdravotních pojišťoven. Nejpozději v únoru totiž zdravotní pojišťovny musí zrušit své účty u komerčních bank a přesunout je k České národní bance.

Schváleno pro rok 2017:

* Vyšší úspora daně za penzijní připojištění, když zvedneme platby.

* Cestovní náhrady za benzin výrazně nižší, náhrada za auto mírně vyšší.

* Od ledna změny účtů zdravotních pojišťoven. Zálohy na zdravotní pojištění od platby za leden vyšší.

* Od podání přehledu za rok 2016 vyšší zálohy na sociální pojištění.

* Zavádí se nová Daň z hazardních her.

* Od  března je EET povinná i pro velkoobchod a maloobchod.

Daňové přiznání na dvě strany

Deset let poté, co ODS plánovala "daňové přiznání na jednu stranu A4", přichází první výsledek v praxi. Autorem je ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše z ANO a novinka má řadu omezení.

Především zatím nejde o jednu, ale dvě strany. I tak je to ale posun oproti čtyřem stranám, což je dosud minimální rozsah přiznání, pokud člověk nemá příjmy z podnikání. Nic se nemění ani na dosavadní povinnosti vyplňovat také samostatné přehledy ohledně sociálního a zdravotního pojištění.

Zjednodušený formulář pro daňové přiznání za rok 2016 mohou dobrovolně využít jen zaměstnanci, pokud si sami podávají přiznání a nemají jiný příjem. Kdo si bokem přivydělává jako podnikatel, má příjmy z pronájmu nebo třeba z vlastní malé elektrárny na střeše domu, ten musí vyplňovat staré formuláře včetně všech příloh, tedy více než čtyři strany.

Na dvou stranách nového formuláře se vedle identifikace vyplňují hlavně příjmy a čerpané daňové slevy a zvýhodnění. Na přední straně je i místo pro zažádání o vrácení případného daňového přeplatku. Rozsah informací se tak v praxi nemění, jen zbude méně nevyplněných míst.

Elektronická evidence tržeb

Podnikající fyzické osoby si mohou nově odečíst z daní až pět tisíc korun na výdaje spojené s pořízením a provozem elektronické evidence tržeb (EET). Konkrétní výdaje není nutné prokazovat (například dokladem o zakoupení pokladny) - stačí, že podnikatel ve zdaňovacím období poprvé zaevidoval tržbu spadající do EET. Tato sleva je ale omezena kladným rozdílem mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.

První fáze EET začala v prosinci 2016 a zapojili se do ní provozovatelé stravovacích a ubytovacích služeb. Druhá fáze začne od března a přidají se prakticky všichni obchodníci, pokud přijímají platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem - nikoliv převodem z účtu na účet.

Na poslední chvíli chce ministerstvo financí prosadit výjimku pro e-shopy při online platbě kartou, o případných změnách (včetně úlev pro nejmenší podnikatele) mají poslanci jednat v lednu.

Návrat slev pro OSVČ a nižší limit pro paušály

Poslanci na začátku roku rozhodnou také o změně pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), příjmů za rok 2016 se už ale nedotkne.

Podnikatelé, kteří používají výdajové paušály, by si opět mohli odečítat z daní také slevy na děti a na manželku či manžela. Tuto možnost jim - kromě přivýdělků - sebrala předchozí vláda.

Návrat slev ale nebude jen tak. Současně má totiž dojít ke snížení limitu pro využití výdajových paušálů. Zatímco dosud je lze využít pro příjmy nepřesahující dva miliony korun ročně, nově by to měla být jen polovina. Změny ohledně samotné výše paušálů se zatím neplánují.

Prokazování původu majetku

Už od prosince 2016 platí zákon o prokazování původu majetku. Jestliže má finanční správa podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění (nebo spotřeby) a oficiálně vykázanými příjmy (zejména daňovým přiznáním) určité osoby je vyšší než pět milionů korun, může ho vyzvat k prokázání původu majetku a případně jej zdanit - pokud nejsou od daně osvobozeny. Nejde tedy o plošná majetková přiznání. Kontrolu lze uskutečnit ve lhůtě pro stanovení daně, tedy v zásadě tři roky zpětně, za určitých okolností ale může jít až o deset let. Trestem je pak penále ve výši 50 procent doměřené daně (nebo 100 procent, jestliže člověk nespolupracuje s finančním úřadem).