Novinky - mzdy pro rok 2017

Vyšší sleva na děti

Daňová sleva na dítě od roku 2017 s největší pravděpodobností opět stoupne. Pro první dítě v rodině sice zůstává na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvýší o 200 korun měsíčně na 19 404 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 24 204 korun ročně.

Na postupném zvyšování se vládní koalice shodla, přesto si rodiče musí počkat. Stejně jako loni totiž poslanci nestačili schválit novelu ještě do konce roku. Ve výplatě za první měsíce roku se tak vyšší sleva u zaměstnanců projeví až zpětně (v ročním zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2018).

Sleva, oficiálně zvanou daňové zvýhodnění na vyživované dítě, se zvyšovala už pro uplynulé dva roky. Za druhé dítě si rodič - počínaje příjmy za leden 2016 nebo v letos podávaném daňovém přiznání za rok 2016 - může odečíst z daní 17 004 korun, za třetí a případně každé další dítě 20 604 korun. Rodina se dvěma dětmi si tak oproti předchozímu roku polepší až o 2400 korun, se třemi dětmi o 6000 korun.

Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě:

Omezení příjmů pro daňový bonus

Maximální výše takzvaného daňového bonusu - 60 300 korun - se nemění. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují slevu na dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy - pro příjmy za rok 2016 se tato hranice zvyšuje na 59 400 korun, za rok 2017 pak na 66 tisíc.

Omezí se ale okruh příjmů, které se do tohoto limitu počítají. Nově půjde jen o výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, už nikoliv o příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku. Ministerstvo financí tak chce omezit jejich umělé navyšování - hlavně díky fiktivnímu nájmu se totiž k bonusu dostává více lidí. Návrh je ještě ve Sněmovně, příjmů za rok 2016 ani 2017 se tedy nedotkne

Sleva za školku až 9900 korun

Také za rok 2016 mohou rodiče využít další dárek od současné vlády a snížit si daň o takzvané školkovné. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2016 se tedy roční limit zvyšuje na 9900 korun, pro rok 2017 stoupne dokonce na 11 tisíc.

Tato "sleva za umístění dítěte" umožňuje jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za umístění v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Výši těchto výdajů potvrdí provozovatel školky nebo obdobného zařízení. Nelze si ale odečítat související výdaje jako třeba stravné nebo náklady na dopravu.

Jde skutečně o slevu na dani, tedy částku odečítanou přímo z daní, nikoliv jen ze základu daně.

Zvýšení limitů u penzijního a životního pojištění

Limit pro odpočet penzijního a životního pojištění od základu daně se zvyšuje na dvojnásobek - v obou případech stoupne z nynějších 12 na 24 tisíc korun. Tuto výhodu ale půjde poprvé využít až za příjmy roku 2017, nikoliv tedy za zdaňovací období 2016.

Na samotném penzijním připojištění (doplňkovém penzijním spoření) tak člověk může dostat od státu až 6360 korun za rok. Maximální přímý příspěvek (na jeho výši se nic nemění) i nejvyšší daňový odpočet ale získá jen v případě, že spoří alespoň 3000 korun měsíčně.

Zvyšuje se také daňové osvobození příspěvků na straně zaměstnavatele - z dosavadních 30 na 50 tisíc ročně.

Úlevy pro dárce krve a kostní dřeně

Počínaje příjmy za rok 2017 by se mohly rozšířit výhody pro dárce krve či kostní dřeně. Změna je součástí novely, kterou na začátku roku teprve projednají poslanci.

Pokud projde, zvýšil by se odpočet od základu daně z dnešních 2000 na 3000 korun za každý neplacený odběr krve. Dárci kostní dřeně by si nově mohli odečíst 20 tisíc za jeden odběr.

Ve hře je také odpočet 8000 korun ze základu daně za vstup do Českého národního registru dárců kostní dřeně nebo do Českého registru dárců krvetvorných buněk. Tato daňová úleva by šla využít pouze jednou za život.

Srážková daň i pro drobné zaměstnání

Zatím neschválená novela počítá s 15% srážkovou daní nově i pro příjmy do 2500 korun z takzvané závislé činnosti (zaměstnání). Dosud ji lze využívat u příjmů podle dohod o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.

Nově by tak mělo být jednodušší i danění těchto drobných příjmů přímo u zaměstnavatele, ať už by to bylo na základě dohody o pracovní činnosti, klasického pracovního poměru nebo třeba odměny za výkon funkce.

Minimální mzda

Minimální mzda se od 1.1.2017 zvýšila na 11 000 Kč, v daňové oblasti to znamená např.:

• zvýšení minimálního příjmu potřebného k výplatě daňového bonusu na dítě - např. podmínka ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzda činila pro rok 2016 šestinásobek částky 9 900 Kč, tj. 59 400 Kč (příjmy dle § 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů); pro rok 2017 činí 66 000 Kč
• zvýšení maximální roční částky školkovného (slevy za umístění dítěte) z 9 900 Kč na jedno dítě za rok 2016 na 11 000 Kč za rok 2017.

Tabulka navyšování minimálních a zaručeních mezd od jejich zavedení je k dispozii zde:  tabulka

Průměrná mzda

Průměrná mzda pro rok 2017 činí 28 232 Kč, např. hranice pro solidární zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti tak v roce 2017 činí 112 928 Kč.

Maximální hranice pro odvody pojištění

Výpočet vychází z průměrné měsíční mzdy  28 232 Kč

Pro Sociální pojištění je hranice 1 355 136 Kč což je   48 násobek průměrné mzdy.

Pro Zdravotní pojištění je hranice zrušena.

Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob

V případě kdy poplatník zaplatil solidární daň, ale jeho příjmy
nepřesáhly 48 násobek průměrné mzdy a jsou splněny i ostatní
podmínky, může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně
a nemusí podávat daňové přiznání.

Pro rok 2014 je tato hranice 1 245 216 Kč.

Pro rok 2015 je nadlimitní měsíční příjem 4x 26 611=106 444 Kč.

Pro rok 2016 je nadlimitní měsíční příjem 4x 27 006=108 024 Kč.

Pro rok 2017 je nadlimitní měsíční příjem 4x 28 232=112 928 Kč.

Z peněz, které si vyděláte nad uvedený limit, odvádíte sedm procent do státní kasy jako solidární daňový příplatek. Když v roce 2016 vaše příjmy přesáhnou roční limit 1 296 288 korun, budete muset na začátku roku 2017 podat daňové přiznání a daň vykázat. Jestli překročíte limit jen v některých měsících, ale celkovou roční hranici nepřesáhnete, může za vás daň vyúčtovat zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování. Pokud tedy nemáte povinnost podávat daňové přiznání sami z jiného důvodu - například proto, že jste během roku pracovali pro víc zaměstnavatelů naráz.

Jiné pravidlo člověka s vysokými příjmy spíš potěší: z peněz vydělaných nad určitou hranici už nemusí odvádět sociální pojištění. Stropem je 48násobek průměrné mzdy, v roce 2016 tedy částka 1 296 288 korun - maximální roční vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění.

Odstupné

Pokud zaměstnavatel po 1. lednu 2015 vyplatí zaměstnanci odstupné vyšší,
než jaký je jeho zákonný nárok, je nutné navýšenou částku podrobit jak dani z
příjmů fyzických osob, tak povinným odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Tato změna může mít výrazný dopad na výslednou částku, která bude vyplacena
zaměstnanci, a na tu, již bude muset uhradit zaměstnavatel. Pracovník dostane
čistého méně, zaměstnavatel bude muset zaplatit na odvodech více.

Neplacené volno

Ruší se navyšování vyměřovacího základu zdravotního pojištění při pracovním
volnu bez náhrady příjmů a při neomluvené absenci.

Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu, nejméně
však z minimálního vyměřovacího základu, jestliže se nejedná o osoby,
za které je plátcem stát.

Minimální vyměřovací základ zůstává vždy roven minimální mzdě bez ohledu
zda bylo poskytnuto pracovní volno anebo trvala neomluvená nepřítomnost
v práci celý měsíc.

Změna ve výpočtu zdravotního pojištění u dohod - zákon č.48/1997 Sb.

Mění se posuzování více DPP a DPČ u jednoho zaměstnavatele
v jednom měsíci. Úpravou dochází ke sjednocení s postupem
v oblasti nemocenského pojištění. Tzn., že se částky sčítají a pokud
je úhrn příjmů z jednotlivých dohod vyšší než částka zakládající účast na
pojištění, je pojištění vypočteno.

Tímto vzniká povinnost zaměstnance přihlásit na zdravotní pojišťovnu
a vykázat v přehledu. Více dohod na jednoho zaměstnance se vykazuje
jako jeden zaměstnanec.

Hranice pro úhrn příjmů z více DPP je 10 000 Kč a pro DPČ 2 500 Kč.

Nadále platí, že oba druhy dohod se vzájemně nesčítají.

Výpočet náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, karanténu

V případě pracovní neschopnosti zaměstnanec obdrží v prvních 14 dnech náhradu mzdy. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti zaměstnanci, a to pouze za dny, které jsou jeho pracovními dny. Od 15. dne náleží zaměstnanci nemocenská.

Náhrada mzdy závisí na dosaženém průměrném výdělku zaměstnance v předcházejícím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Průměrný výdělek se počítá stejně jako pro výpočet náhrady za dovolenou a bývá uveden na výplatní pásce. Náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem jako pro výpočet nemocenského, s tím rozdílem, že redukční hranice pro účely nemocenského se vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Upravené redukční hranice nemocenského pro výpočet náhrady mzdy jsou pro rok 2017 stanoveny následovně:

• I. redukční hranice je 164,85 Kč (započítává se z 90 %)
• II. redukční hranice je 247,10 Kč (od 164,85 Kč do 247,10 Kč se započítává z 60 %)
• III. redukční hranice je 494,20 Kč (od 247,10 Kč do 494,20 Kč se započítává ze 30 %).

Maximálně tedy může upravený redukovaný základ činit 271,845 Kč (148,365 + 49,35 + 74,13),

Exekuce 

Zaměstnanci s exekučními a insolvenčními srážkami ze mzdy budou mít od roku 2017 nižší čistou mzdu. Sníží se jim nezabavitelné minimum.

Nezabavitelná částka mzdy o roku 2017

V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami, eventuálně úpadce - zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2017 činí nezabavitelná částka dlužníka 6154,67 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní ¼ z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 1538,67 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 9232 Kč.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Náklady na bydlení vláda svým nařízením pro rok 2017 snížila z 5858 na 5822 korun. Naopak k valorizaci částek životního a existenčního minima od 1. ledna 2017 nedošlo. Nezabavitelná částka na osobu povinného, tj. na dlužníka, tím od roku 2017 mírně poklesla. S počtem vyživovaných osob klesne i částka, kterou bude možné dlužníkům ze mzdy ponechat.

Výpočet nezabavitelných částek v roce 2017

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 

V průběhu výpočtu se pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Zdanění půjček fyzických osob

Nově je  osvobozen od daně z příjmů fyzických osob majetkový prospěch plynoucí

zaměstnanci z bezúročné zápůjčky, a to u nesplacených zůstatků z těchto zápůjček (jistin)

až do úhrnné výše 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele. Majetkový prospěch ve výši úroku

obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti, se vypočte jen z částky přesahující

stanovený limit.